Mnoho z vás pokládá otázky, zda se v Astrální akademii učí astrální cestování, a tak jdeme s veřejnou odpovědí a krásným příběhem jednoho z Vládců Síly (studentů Astrální akademie).
Vedeme vás poznáním nehmotných sfér a sebe sama velmi do hloubky a schopnost astrálního cestování se odemyká “jen tak mimochodem”, zcela přirozeně a samovolně. Každý krůček, který uděláte, vám pootevře dveře nehmotného světa, a astrální cestování přijde ve chvíli, kdy to nejméně čekáme. Stačí, že přání vystoupit dočasně z hmotného těla máme nadefinované v podvědomé mysli a aktivně se věnujeme seberozvoji, který s tímto tématem souvisí.
Krásný příklad máme od Vládce Honzy, který při trénování a zaměřování se na lucidní sny prožil krátký astrální výstup a jeho astrální tělo se začalo již samovolně uvolňovat při běžné meditaci. Ještě musíme dodat, že týden před touto zprávou si posteskl, že nacítění astrálního těla mu trvá velice dlouho a ne vždy je úspěšný. Odpověděli jsme, že není kam spěchat, protože dříve či později dospěje do fáze, kdy astrální tělo bude cítit kolem sebe 24 hodin denně. A týden na to…
"Stalo se to ze středy na čtvrtek minulého týdne. Ráno jsem se sám od sebe vzbudil. Jakmile jsem zaznamenal, že jsem vzhůru, ačkoliv jsem ještě nezaslechl budík, tak jsem ihned vyskočil z postele s domněním, že vstávám pozdě. Bylo však o hodinu dříve než jsem měl nařízený budík. Po chvíli jsem si uvědomil, že jsem zapomněl chvíli se po probuzení nehýbat, a tak jsem při dalším usínání myslel jen na to, abych se po zazvonění budíku ani nehnul. A bylo to tady. Zazvonil budík (mobil), já si sedl, abych se natáhl a vypnul ho.. ale.. když v tom… něco zkrátka bylo špatně. V tu chvíli mi všechno přišlo v pořádku, vše tak živé, zcela normální, nic neobvyklého. Ale jak tak nad tím zpětně přemýšlím, dvě hlavní věci byly špatně: za prvé, ten budík vůbec nezvonil a za druhé, displej u mobilu nesvítil. Lekl jsem se, škubl sebou a v tom jsem se doopravdy probudil. Celé to bylo jako hodně živý sen."
"Během mé rutinní ranní meditace se mi stala krásná věc. Klasicky, jako každé ráno, jsem si šel po probuzení opláchnout obličej, poté jsem usedl do křesla vedle mé postele a začal patnáctiminutovou meditaci, cca asi po devíti minutách jsem začal velice intenzivně a hlavně spontánně naciťovat astrální tělo, a to až do takové míry, že jsem měl tendenci se za sebe podepřít rukama, abych nespadl (byl to pocit, jako by se mi nohy vznášely tak moc nahoru, až bych se převážil a spadl hlavou na zem.)”
Někdo na v Astrální akademii vystoupí již během prvních měsíců, jinému tu potrvá rok. Ale málokterý Vládce Síly vnímá astrální cestování jako hlavní motivaci. Cestou pochopí, že každé cvičení, které prožijí je posouvá o obrovský kus jejich vývoje a chápání dále. A až někdy astrálně vystoupí... tak to je příjemný bonus.
Dlhé roky som fungovala v zabehnutom kolobehu. Ráno som vstala, urobila si kávu, naraňajkovala sa a ponorila sa do povinností. Práca, nákupy, starostlivosť o rodinu, domácnosť. Večer som vyčerpaná sadla pred televízor, potom sa presunula do postele s hlavou plnou myšlienok na to, čo som nestihla. A ráno znova vstala s pocitom únavy. Netušila som, že jedného dňa príde chvíľa, ktorá všetko zmení...
Charisma pro mě vždy bylo jakési neviditelné kouzlo osobnosti. Vnímala jsem ho jako tichou sílu, která ve mně vzbuzovala obdiv. Nešlo jen o známé nebo veřejně obdivované lidi – často to byli ti nenápadní, klidní, rozvážní. Vyzařovali vnitřní jistotu, sebedůvěru a zvláštní druh štěstí. Když jsem byla v jejich přítomnosti, cítila jsem bezpečí a respekt. Zajímala mě ta výjimečnost, kterou jsem tehdy neuměla pojmenovat. Dnes už vím, že to, co jsem obdivovala u druhých, jsem mohla najít i v sobě. A právě tam ta cesta začala.
Jdeme péct pravý domácí chleba, který je učiněnou pochoutkou. Potřebujeme k tomu jen základní ingredience, které určitě doma najdeme a tak můžeme začít třeba hned ;)
Před dvěma dny se mi zdál sen, který byl opravdu živý. Myslela jsem, že to prožívám, ale nakonec se ukázalo, že to byl jen sen. Po probuzení jsem si na něj hned vzpomněla, měla jsem ho v hlavě a dodnes ho tam mám. Nevím proč, ale dostala jsem z toho šok, mám strach a občas si myslím, že v domě někdo je, ale nikdo tam není. Sen byl o tom, že mě někdo znásilnil. Takový sen jsem měla poprvé v životě a už nikdy nechci něco podobného zažít. Byl strašně živý. Chtěla bych poradit, jak na to nemyslet a co dělat...