Zvířata převezmou vládu a začnou se chovat stejně jako lidé? A co když ano! Chováme se správně? Představme si proto sebe sama na místě druhého. Jest velké moudro Zlatého pravidla v Biblickém výroku "Co nechceš, aby ti jiní činili, nečiň ty jim". Vybírejme si své životní kroky čisté...
Titulků je minimum a jde to bez nich, ale dáváme překlad zde:
Zrození Lžícové revoluce:
- Jeden den na planetě Zemi ...
- Na krásné houštině se prochází liška, avšak náhle, ... SKŘÍP! ...
- Lev svolává všechny bytosti pro ukončení zneužívání zvířat a planety Země od lidí.
- Lidské bytosti se vyzývají, aby ...
- Co by dělala zvířata, kdyby převzala moc?
- Přišlo mnoho zvířat!
- "Nevěděli jsme, že lidé jsou tak krutí .. tak slepí!"
- "To nemůže být pravda! Pokud ujednáme placení téže mincí, pak se staneme stejně krutí, jako oni."
- Přemístěme se na jinou planetu, kde zvířata vyhubí člověka, stejně jako to zde lidé dělají zvířatům.
- Představte si to!!
- Na světe je mnoho lidí jako my, kteří jsou z této situace znechuceni. Vědí, že všechny bytosti jsou duše v různých tělech, jsme rovnými bratry před Stvořitelem.
- Zde je řešení!
- Revoluce.
- Revoluce bez násilí! Již nepoužívejme zbraně k jídlu - vidličky a nože.
- Perfektní!
- Lžícová revoluce!
- Když lidé přestanou jíst maso, tak budou stále laskavější a přestanou zabíjet. Jejich děti nebudou zatraceni.
- Oslavujme Lžícovou revoluci!
Manželé John a Florence Pollock měli vcelku normální život s dětmi Jacquelin a Joan. Jednoho dnes se všechno rozpadlo. Když obě dívky byly sraženy autem a na místě zemřely. Trvalo několik let, než se manželé se ztrátou vyrovnali. Přestěhovali se a rozhodli se mít znovu děti. Narodili se jim dvojčata Gillian a Jennifer a tehdy to začalo...
Je pro mě těžké udržet si dlouhodobou motivaci ke cvičení. Hlavně když se začnu cítit silná, tak najednou už nemám potřebu cvičit...
Asi v šestnácti jsem si uvědomil, že se mi splnil můj sen. Byl jsem jeden z hlavních vůdců naší bandy, mluvilo se o mně v sousedních městech, mladší kluci chtěli být jako já, oblékali se stejně, dokonce používali mé hlášky, chtělo se mnou chodit spoustu holek a všichni se mnou chtěli být kamarádi. Ale za jakou cenu? Věděl jsem, že něco ve mně bylo špatně.
Co když čas není nic víc než příběh, kterému jsme uvěřili? V meditacích jsem zahlédl obrazy, které mi otevřely nový pohled na skutečnost: že minulost i budoucnost jsou jen listy v knize vědomí. Chcete vědět, co dalšího mi bylo ukázáno? Možná i vy ucítíte, že odpovědi nejsou v čase, ale v tichu mezi jeho stránkami.