Přátelé, dnes přicházíme s osobním sdělením našich přání, vizí, a tak vám opět o kousek přiblížíme to nehmotné a neuchopitelné, co vám přinášíme. Na pomoc jsme přizvali i naše Průvodce a nejbližší, kteří s námi aktivně tvoří Láskyplný svět, aby řekli svými slovy, jak vnímají naše poslání.

Takže už máme Snovou vizi, cíl, co dělat ve snu a píšeme si do deníku sny. Z pozorování víme, že jak si sny píšeme začne jejich počet postupně narůstat

V Astrální akademii jdeme za poznáním pouze čistou praxí. Jedině váš osobní prožitek, vaše reálná zkušenost, jen to ve vás zanechá výraznou stopu.

S lehkostí mírného vánku se povznesu z těla a ihned neovladatelně bleskově stoupám stropem, střechou až do velkých výšin a koukám na velmi vzdálené baráčky, jako když koukáte do google maps, následně mě to v tý výšce začne vanout někam pryč.

Zkoumáme techniky a způsob, jak si lépe a silněji uvědomit, že jsme ve snu. Učíme se techniky, jak ve snu zůstat co nejdelší dobu a vědomě tvořit svůj svět.

Je možné při astrálním cestování poté mít nějaké fyzické poškození (jizvy)?

On nikdy nepřijde lepší čas na to, něco změnit. Vím, že je to ohraná fráze, ale je natolik pravdivá. Takové myšlenky, jako “až bude více času.. “ “až dokončím toto…” “až získám toto…”, nás udržují v pasti hmotného světa, brání nám vystoupit z našeho automatického chování a tvořit si svůj život. Musíme říci “DOST”.

Už vás také rozčiluje, že o vás přibližně 8 hodin někdo rozhoduje a nemáte se vůbec pod kontrolou? Jaké by to bylo vědomě žít přes den a stejně vědomě tvořit snovou realitu, která vás bude na slovo poslouchat? Zrychlil se vám tep, říkáte si: “Tédy, tak to chci zažít!” Tak můžeme začít objevovat.

Toto se dá využívat při pokročilém astrálním tvoření, které má okamžitý dosah do hmotného světa.

Dobrý den, měla bych dotaz. Jak nahlížíte na regresní terapii u nezletilých? Mám patnáctiletého syna. Od čtyř let má diagnostikované ADHD, bere léky. Prý by to v pubertě mělo odeznít, ale já ten pocit nemám.