Život přináší události, které mají velký význam, ale často si jejich důležitost neuvědomujeme. Nějakou dobu předtím, než jsem objevil Astrální Akademii, jsem utrpěl zlomeninu kotníku a musel podstoupit operaci. Pár dní po zákroku jsem ležel na nemocničním lůžku, neschopný usnout. Byl jsem ve stavu mezi spánkem a bděním, když se mi před očima začal odvíjet živý filmový zážitek...
Byla jsem poprvé na regresní terapii a musím říct, že jsem zpočátku cítila trému. Tento zážitek mi otevřel oči a srdce k novým možnostem a hlubšímu porozumění sebe sama i druhých. Jsem vděčná, že jsem překonala svůj strach...
Přirozený stav mysli je něco, co nelze uchopit ani násilně udržet. Je to jako když vám na ruku přistane motýl – pokud ruku pevně sevřete, motýla zmáčknete a on uletí. Je přirozenou součástí naší existence, není třeba ho hledat ani na něj tlačit. Stačí se do něj uvolnit, protože je vždy přítomný.
(praktické ukázkové video v článku) Astrální cestování vám umožní zažít vnímání reality zcela jiným způsobem. Když se nadnášíte nad své hmotné tělo, objevujete krásu a hloubku světa bez fyzikálních omezení – teplota, gravitace a ostatní smyslové vjemy zde neexistují. Tento zážitek vám ukáže, že realita kolem vás je jako film, ve kterém můžete vybírat program a přepínat mezi různými světy a prožitky.
Jako malá jsem četla pohádky, byly v nich draci, princezny, princové, občas nějaký trpaslík. Ale vždy tam byla láska a pohádky končily svatbou „šťastně až na věky“. Pak už jsem přestala koukat na pohádky a začala jsem se koukat na romantické filmy a romantické komedie. Tam už se to posunulo a zjistilo se, že svatbou to nekončí, je to pořád práce a že občas může být i nějaký ten rozchod či rozvod. A taky tam padaly slova jako on je má spřízněná duše! Ona je moje druhé křídlo a spolu můžeme lítat a tak podobně. Znělo to všechno tak hezky, romanticky, spousta lásky a smíchu…Spojení duší jsou různá a cesty, které si naše duše chce prožít, zažít a naučit se taky. Lze ale vůbec poznat, co za spojení to vůbec je?
Ešte pred 15-timi mesiacmi som žila ako robot, bez skutočného uvedomenia si života okolo mňa. Po odchode môjho manžela som sa ocitla v období zmätku a nepochopenia. Všetko sa však zmenilo...objavila som skutočnú seba, zahodila masku, ktorú som nosila, a zamilovala som sa do života. Dnes žijem s nadšením, vášňou a láskou, naplno si užívam každý okamih na tejto krásnej planéte Zem. Ste zvedaví, ako sa mi to všetko podarilo?
Malá Olivia už od svých dvou let vzpomínala na to, že žila v roce 1787. Tvrdila, že se tehdy jmenovala Daisy Robinson, žila v malé vesnici v Anglii a dokázala rozpoznat dobové mince s králem Jiřím III. Mohlo by jít o důkaz reinkarnace?
Malá Suzanne Ghanem od svých dvou let tvrdila rodičům, že se nejmenuje Suzanne, ale Hanan. Děvčátko si často hrávalo na to, že někomu telefonuje, a vždy při tom říkala slova: „Ahoj Leila." Když jí byly čtyři roky, začala vyprávět o tom, že jedna z jejích dcer se jmenuje Leila a její manžel se jmenuje Farouk. Také vyprávěla, že její minulý život se odehrál v blízkém městě. Zvláštní bylo i to, že si Suzanne zvykla zapisovat na papír nějaké telefonní číslo a recitovala báseň, kterou se nikdy předtím neučila. A to byl teprve začátek.
Jessicu už od dětství trápila bolest v levém koleni. Neustále opakovala své mamince Kim, že se jí s ním stalo něco hrozného. Kim si původně myslela, že si dcera zranila koleno na tělocviku, ale při pohledu na něj nenašla nic neobvyklého. Lékař potvrdil, že koleno je v pořádku. Holčička postupem času trpěla děsivými nočními můrami, které odhalovaly historickou bitvu z roku 1642 a vzpomínky na její minulý život.
Jakmile se Joey Verwey naučila ve třech letech mluvit, začala vyprávět rodičům o tom, jak žila ve svých minulých životech. Její příběhy byly tak podrobné a přesné jako by je skutečně zažila. Malá holčička dokonce dokázala popsat jak vypadal tehdejší svět a co se odehrálo několik desítek let nazpět. Tento fascinující případ vzbudil pozornost psychologů, vědců i novinářů, kteří ověřili pravdivost jejích tvrzení.