Jarní úplňkové čarování I.
Takovou babu abys pohledal, je ti věrná osm tisíc let a ty jí během pěti minut normálně pošleš k šípku :)
Lidé ke mně zavítají s touhou dozvědět se něco víc o regresní terapii a se zvědavostí, co se bude s nimi dít. Většina z nich si myslí, že navštíví minulý život a vezmou si z něj pouze onen zážitek. Mou úlohou však není vzít je pouze do minulého života, ale podstatné je, abych jim ukázal to obrovské ponaučení a pochopení, které prožití minulého života přináší. Na konci regresní terapie, když odchází domů, jsou to úplně jiní lidé. Pochopili, co dělali špatně, a jaká skvělá cesta je nyní čeká.
Terapie s klientkou probíhala úžasně, postupovali jsme stále hlouběji a hlouběji, až do období, kdy se Katka nacházela v bříšku u své maminky. Zde můžete vnímat sami sebe ještě předtím, než jste se narodili, a prožíváme i emoce maminky:
“Vnímám růžový až červený prostor”
začala s popisem svých prožitků Katka
“jsem malá, mám asi 5 měsíců. Jsem otočená hlavou dolů a nejsem spokojená. Všechno vnímám z dálky, ale máma se asi nemá dobře. Těší se na mě a miluje mě, ale asi se teď necítí duševně v pohodě. Stojí v kuchyni a je smutná, pohádali se s otcem. Vidím, jak umývá nádobí, a cítím, jak jí to nebaví.”
Postupovali jsme ještě hlouběji, až jsme se dostali do minulého života. Zjistili jsme, že Katka byla mužem žijícím v 16. století v Asii. Když dítěti byly čtyři roky, přišlo o svoji maminku a od té doby žilo na ulici. Po nějaké době se jeden vysoce postavený muž nad ním slitoval a přijal ho na výcvik do sultánovy gardy. Dospívající mladík se postupně zamiloval do sultánovy dcery, jež jeho city opětovala a chtěla s ním utéct. Při útěku zahynula sultánova dcera, jemu se však podařilo utéct. Celý život poté procházel po poušti s výčitkami, proč ji nedokázal zachránit. Svůj život ukončil ve stáří pádem z útesu.
Katka po tříhodinovém hlubokém zážitku z minulého života pochopila obrovské ponaučení:
“Neměla bych utíkat před problémy, ale vyřešit je. Plnit si své sny, nebát se zklamání a pádu. Přestat si říkat, že na to nemám a nenechat se ovlivnit okolím. Musím žít svůj život, nesnažit se stále žít život jiných lidí.”
Toto ponaučení z minulého života si přinesla i do tohoto současného.
Na konci, když jsem ji probral z hlubokého stavu až do plného vědomí, se radostí rozplakala. Já jsem v té chvíli věděl, že má práce byla úspěšná. Byl jsme nesmírně rád, že jsem mohl pomoci dalšímu člověku na jeho cestě žít naplno a ve štěstí.